Záhadná žena, 4.díl
"Ještě jsi neřekl, co tě tolik vede ke Swigherovu domu..." připomene Katherine Benovi při odchodu. "Tvrdila's, že si všichni myslí, že tam straší, že?" "No... jistě." "A chceš to nandat těm Frankům, nebo jak jsi říkala, že se jmenují." "Samozřejmě." přisvědčí pevně. "Počastoval jsem tě svými povídkami z minulých škol?" Ne..."
U večeře tentokrát panuje uvolněná atmosféra, jelikož se dědeček dověděl o četných Benových úspěších v probraném učivu s panem učitelem Harneyem. Myslí, že se zřejmě zlepšila Benova schopnost učení pod vlivem větší vytíženosti a absence kdejakého rozptylování. Ben vše unaveně odkývá a také se trochu překvapen dozvídá od dědečka, že ví o jeho návštěvě knihovny. Nicméně to pro něj neznamená hrozbu, dědeček pouze vyjádří spokojenost, nad vědění chtivostí svého vnuka.
"Víš jistě, že to zafunguje?" trochu pochybuje Katherine nad Benovým plánem . "Naprosto, jen bude trochu problém zavést do Swigherova domu elektřinu, ale to se myslím dá vyřešit bateriemi... nebudeš litovat! Věř mi..." ubezpečuje svojí kamarádku o bytelnosti projektu. "Dobře, jdu do toho."
Dvojice vejde do rozpadlého, zaprášeného a pavouky prolezlého farmářského sídla a hned po příchodu do domu začnou Katherininy obavy, jestli je tu někdo neuvidí, ale Ben ji poví o své minulé návštěvě na radnici, kde chtěl něco zjistit o slečně Swigherové, oné nevěsty. Nic velkého mu neřekli, ale něco se jim náramně hodilo. A sice fakt, že dům je odkoupený Benovým dědečkem, takže si nemusí nikdo dělat starosti. "A co slečna Swigherová? Co ses dozvěděl o ní?" "Nerad ti kazím iluze, ale Swigher neměl žádné děti." "Takže ani duch není?" trochu zklamaně zauvažovala Katherine "Aspoň o něm nevím. Uděláme ho my."